Měl jsem tuhle čertovu mašinku dříve, než většina lidí. Bylo to v době, kdy byl majitel mobilního telefonu považován za největšího exota a nedej bůh, aby mu zazvonil třeba při cestě autobusem nebo na jiném veřejném místě. Pohoršené pohledy spoluobčanů, kteří podle svých slov nikdy takovou blbost nebudou potřebovat, pak takového frajera a machra usmažili pohledem.

Pak se něco stalo a Češi za podpory reklamních masáží propadli novému fenoménu přenosného telefonu, děti měly otlačené palce od psaní SMS a dokonce vznikly studie, který tento palec označily za evoluční. Skutečně - mrštnost a citlivost tohoto prstu je u mladších lidí mnohem větší. V dnešní době evidují mobilní operátoři 12 miliónů aktivních SIM karet na našich asi 10 miliónů obyvatel (v této oblasti patříme ke světovým špičkám a každou chvíli padá nějaký rekord v počtu poslaných SMS či kdoví čeho), ve skutečnosti má svůj mobil 80% populace, tedy všichni kromě kojenců a starých lidí, kteří se novým technologiím brání.

Můj táta si asi před týdnem kupoval knihovnu. Prostě dřevěné police do pokoje určené pro skladování knih, kdyby snad v dnešní době někdo nevěděl, co to knihovna je. Prodavačka ve věku okolo padesáti let na něm požadovala číslo na mobilní telefon a když jí oznámil, že žádný nemá, málem spadla pod pult (s nadsázkou). Musím prozradit, že táta mobilní telefon má, je uložen doma, nikam ho nenosí a nevidí ani žádný důvod, proč by měl jeho číslo dávat na potkání.

Důležitější je však reakce prodavačky, ženy za pultem, která byla za komunistů královnou zvyklou rozhodovat o tom, kdo si co koupí a co pod pultem komu nabídne. Oznámila totiž mému otci, že je chudák, když mobilní telefon nemá. Ať už měla na mysli chudost finanční či duševní, v obou případech je výrok..ehm - jak to nazvat? Tupý, blbý, nebo snad ovcovitý? (Ovcovitost je neoficiální sloveso s významem chování stáda ovcí.) Kdo nemá všechno, co mají ostatní, je chudák? Vracíme se do doby, kdy zkoumáme, zda nemají sousedi něco navíc a před barákem leštíme svou škodovku (viz známý český film).

Celá situace mě dovedla k rozhodnutí, že nyní pro cizí lidi ani já mobilní telefon nemám. Nevidím žádný důvod, proč bych měl jeho číslo psát do formulářů na úřadech (žádný zákon mi neříká, že musím mobilní telefon vlastnit) a rozdávat ho na potkání komukoliv, kdo si o něj řekne.

A ať mi zkusí někdo říct, že jsem chudák.